Databáze znalostí –
znalost je rozdílovým prvkem

Společnost Ecoclean má k dispozici celé spektrum technologií pro chemické čištění za mokra. Ať už se jedná o vodní čističe, ekologické uhlovodíky a modifikované alkoholy, chlorouhlovodíky nebo inovativní polární rozpouštědla – výsledkem je spolehlivé odstraňování znečištění nejrůznějšího druhu!

Rostoucí požadavky na kvalitu součástí vyžadují stále komplexnější řešení průmyslového čištění dílů. Společnost Ecoclean se svými inovačními standardními zařízeními a individuálně přizpůsobenými čisticími systémy splňuje po celém světě požadavky na čistotu v různých odvětvích, jako jsou mechanická výroba dílů, letectví a astronautika, zdravotnická technika, potravinářský průmysl, elektrotechnický a elektronický průmysl nebo laboratorní technika.

Společnost Ecoclean nabízí vhodné systémy a řešení pro každou aplikaci:

• Systémy pro automotive (např. vstřikovací, brzdové a řídicí systémy, turbodmychadla atd.)
• Hromadné součásti (např. soustružené, děrované a ohýbané díly, spojovací součásti, hydraulické díly atd.)
• Nekovové součásti (např. pryž, plast, keramika atd.)
• Letectví a vojenské komponenty (např. součásti hnacích ústrojí a turbín)
• Přesné díly (např. medicína, optika, nástroje, lakování, přesné strojírenství atd.)

Zařízení pro důkladné čištění s vícestupňovými ultrazvukovými čisticími lázněmi. Všechna zařízení splňují nejvyšší požadavky na čistotu substrátu. Díky náročné modulární konstrukci lze tato čisticí zařízení individuálně, cenově výhodně a flexibilně přizpůsobovat jakémukoliv požadavku.

Společnost UCM (součást skupiny Ecoclean Gruppe) nabízí vhodnou čisticí techniku a řešení pro každou aplikaci:

• Přesné strojírenství (např. mechanické díly, letecký, automobilový, hodinářský průmysl, šperkařství)
• Medicínská technika (např. implantáty, chirurgická nástroje, kanyly atd.)
• Přesná optika (např. čočky, zrcadla, hranoly, masky)
• Povlakovací průmysl, metoda PVD/CVD (např. vyměnitelné břitové destičky, díly pro automobilový průmysl, armatury)

S ohledem na speciální požadavky výrobců vozidel a jejich dodavatelů vyvíjí a vyrábí společnost Ecoclean vodní čisticí zařízení a odbřitovací systémy pro velké a střední série dílů, například z oblasti hnacích ústrojí. Ve vlastních technologických centrech pro inovativní čisticí techniku, s pomocí našich flexibilních robotických buněk, přizpůsobujeme různé metody příslušnému čisticímu úkolu.

Rozhodujícím faktorem pro kvalitu a funkční bezpečnost automobilů a užitkových vozidel je čistota jednotlivých komponent. Čisticí zařízení jsou individuálně koncipována pro konkrétní uživatele a případy použití.

Společnost Ecoclean nabízí vhodné systémy a řešení pro každou aplikaci čištění dílů:

• Součásti pohonů a převodovek pro automotive (např. hlava válců, klikový hřídel, vačkový hřídel, převodovka, skříň atd.)
• Systémy automotive (např. vstřikovací, brzdové a řídicí systémy, turbodmychadla atd.)
• Letecké a vojenské součásti (např. součásti hnacích ústrojí a turbín)

V oblasti obrábění povrchů jsou nabízena zařízení ke zdrsňování, aktivaci, odstraňování vrstev, vytloukání jader, odrezování, odlakování, parnímu čištění a konzervaci dutin.

Společnost Ecoclean nabízí vhodné povrchové technologie a řešení pro každou aplikaci:

• Součásti pohonů a převodovek (např. hlava válců, klikový hřídel, vačkový hřídel, převodovka, skříň atd.)
• Systémy automotive (např. vstřikovací, brzdové a řídicí systémy, turbodmychadla atd.)
• Díly karosérie (podvozek, karosérie, skluzy atd.)
• Hromadné součásti (např. soustružené, děrované a ohýbané díly, spojovací součásti, hydraulické díly atd.)
• Nekovové součásti (např. pryž, plast, keramika atd.)
• Letectví a vojenské komponenty (např. součásti hnacích ústrojí a turbín)

Ekologické vodní čističe hrají v průmyslové čisticí technice nejdůležitější roli při mezičištění a konečném čištění dílů. K dispozici jsou vodní roztoky, jako jsou alkalické, neutrální a kyselé čističe. Jsou preferovány, když musí být zvládáno náročné čištění anebo musí být splněny požadavky jemného a důkladného čištění.

Pro čištění povrchů v kovozpracujícím průmyslu se nejčastěji používají alkalická média s hodnotou pH >7. Odstraňují i organické nečistoty a mohou odmašťovat díly a odstraňovat z nich olej nebo vosk. Kromě toho alkalická média odstraňují také anorganické zbytky, jako jsou kovové třísky a prach. Silně alkalické čističe přitom lépe rozpouštějí organické nečistoty než slabě alkalické.

Hodnota pH kyselých čističů je <6. Účinně odstraňují anorganické nečistoty (např. kovový otěr, pigmenty, prach) a dokáží efektivně odstranit povrchovou oxidaci kovových povrchů, zejména rez a okuje.

Neutrální čističe obecně mají hodnotu pH mezi 6 až 9. Používají se k čištění a odmašťování oceli, litiny, slitin lehkých kovů, barevných kovů, skla, keramiky a plastů. Jejich odmašťovací účinek je obvykle nižší než u alkalických čističů. Abychom dosáhli dostatečného čisticího účinku, integrujeme do zařízení mechanické aplikace, např. ultrazvukové čištění nebo mytí vstřikovacím zaplavením.

Aby byla zajištěna kompatibilita materiálu, provádíme testy čištění. Čisticí systémy s vodními čističi jsou v našich zkušebních centrech k dispozici jako průtočná ostřikovací zařízení, jednokomorová čisticí zařízení a vícekomorová ponorná zařízení.

Čištění pomocí chlorovaných rozpouštědel patří ke klasickým metodám v průmyslovém čištění dílů. Jejich úspěch je založen na následujících vlastnostech:

• velmi dobrý účinek odmašťování
• malé povrchové pnutí
• rychlé sušení dílů
• žádný bod vzplanutí

Aby nedošlo k ohrožení zdraví a životního prostředí, je použití chlorouhlovodíků regulováno 2. spolkovým nařízením o ochraně proti emisím (BImSchV – Bundesimmissionsschutzverordnung). To předepisuje, že čištění musí probíhat v uzavřeném zařízení, které zaručuje, že oblast odběru se uvolní až po poklesu koncentrace rozpouštědla ve vzduchu pod 1 g/m3.

Díky bezkonkurenčnímu integrovanému objemovému posunu technologického vzduchu (PLV) poskytujeme mimořádně účinný a ekologický systém pro provoz chlorouhlovodíkových čisticích zařízení bez filtru s aktivním uhlím, který je kompletně bez odpadního vzduchu. Nabízí uživateli různé výhody:

• úspory na provozních nákladech
• nízká spotřeba stabilizátorů pro rozpouštědlo
• bez přerušování způsobených zařízením

Podle 2. spolkového nařízení o ochraně proti emisím (BImSchV) přípustné chlorouhlovodíky jsou perchlorethylen, trichlorethylen a methylenchlorid. Trichlorethylen je od roku 2002 pokládán za karcinogenní a pokud možno musí být nahrazen (nařízení o náhradě).

Díky určení pro vícestupňový proces – čištění, oplachování, parní odmašťování a sušení – splní i úkoly jemného a důkladného čištění.

Pokud se při čištění dílů mluví o rozpouštědlech bez obsahu halogenů, většinou se používá pojem uhlovodíky. Díky optimálnímu čisticímu výkonu, nezávadnosti pro životní prostředí a nízkým provozním nákladům jsou v průmyslové čisticí technice zajímavou alternativou k chlorouhlovodíkům.

Tyto uhlovodíky jsou částečně hořlavé a používají se od bodu vzplanutí vyšší než 55 °C. Ochranná opatření proti výbuchu nejsou nutná, když se rozpouštědla používají při teplotě, jejíž maximum je alespoň o 15 °C nižší než bod vzplanutí. Případně při vyšších aplikačních teplotách zabraňte nebezpečí výbuchu použitím prostředku v příslušném podtlaku (vakuu).

Uhlovodíková čisticí zařízení společnosti Ecoclean se úspěšně používají už několik let, částečně při náročných úkolech čištění, ale také v oblasti jemného a důkladného čištění. Jednokomorová čisticí zařízení jsou určena pro vícestupňový čisticí proces – čištění, oplachování, parní odmašťování a vakuové sušení.

Podle zásady „Čištění stejného stejným“ lze nepolární nečistoty, jako jsou oleje a tuky, nejlépe odstranit nepolárními čisticími prostředky, jako jsou chlorouhlovodíky a nehalogenové uhlovodíky. V případě polárních nečistot, jako jsou soli a emulze, se naopak nejlepších výsledků dosáhne vodními čisticími prostředky, které jsou extrémně polární.

Mezi těmito extrémy se nacházejí nejrůznější čisticí úkoly, pro které jsou k dispozici částečně polární rozpouštědla. Tato jednosložková rozpouštědla jsou mimořádně vhodná na emulze, přírodní oleje a tuky a smíšené nečistoty.

Čištění bez použití kapalných médií (suché čištění) se často používá jako mezičištění a předběžné čištění. Zde musí být odstraněny takové nečistoty, které by mohly negativně ovlivnit následující proces (např. montáž ložiskových můstků nebo ventilových sedel).

Při suchém čištění jsou odstraňovány přilnuté nečistoty z obrobku pomocí podtlakové techniky nebo také stlačeným vzduchem. Cílem tohoto procesu je odstranění třísek, oleje nebo emulze, aniž by se obrobky oplachovaly čisticím prostředkem.

Při čištění stlačeným vzduchem se nečistoty odfukují. Při čištění vakuovou technikou se nečistoty prudce odsávají vytvořeným podtlakem. Výhodou obou postupů je, že se do obrobku nepřenáší žádné teplo a odpadá tak sušení a chlazení. Je tedy možné snadno začlenit tuto metodu jako cenově příznivý proces do mechanické výroby.

Voda má obvykle tlak v rozsahu cca 300–700 bar. Existují také aplikace pod tímto tlakovým rozsahem a nad ním.

Vysokotlaké čištění, příp. vysokotlaké odbřitování může být nutné ke spolehlivému odstraňování otřepů, které vznikají při mechanickém obrábění na obráběcích strojích. U hliníkových dílů se používají tlaky cca 300 bar a u dílů ocelových nebo litinových až 700 bar.

Díky vysokotlakému čištění příp. vysokotlakému odbřitování jsou odstraňovány a vyplachovány volně ulpívající otřepy v kritických oblastech. Otřepy, které při tomto tlaku a cíleném ostřikování odstranit nelze, se považují za usazené. Další možností použití vysokotlakého čištění příp. vysokotlakého odbřitování je odstraňování zbytků písku z odlitků.

Vysokotlaké čištění může být prováděno i při nižších tlacích. Slouží k odstraňování a odplavování odolných nečistot (např. alkoholů, zbytků po svařování nebo okují) z povrchu obrobků. Používané tlaky závisí do značné míry na znečištění a určují se zpravidla na základě pokusů.

Mytí vstřikovacím zaplavením se používá téměř ve všech čisticích zařízeních, kde musí být předčišťovány obrobky silně znečištěné třískami, olejem nebo emulzí. Cílem tohoto procesního stupně je odstranit většinu ulpívajících nečistot v prvním kroku.

Mytí vstřikovacím zaplavením se zpravidla používá jako první aplikace v celém procesu. Je realizován se všeobecným, to znamená ne cíleným, uspořádáním trysek proti obrobku.

Ostřikování je prováděno pod vodou s tlakem 3 až 15 bar. Používají se přitom podle volby buď štěrbinové zaplavovací trysky, nebo jednotlivé trysky plnoproudé. Vysoké objemové průtoky společně s uspořádáním trysek pod vodou zajišťují velmi dobré protékání dutin i na velmi složitých obrobcích.

Obrobky se složitou geometrií, jako jsou slepé díry nebo podřezání, se nejčastěji čistí prostřednictvím ponorné metody. Na rozdíl od čištění ostřikováním, které se provádí převážně s čisticími prostředky na vodní bázi, se čištění ponorem provádí také s rozpouštědly.

Při ponoření obrobku do čisticí lázně se ulpívající nečistoty odstraňují v první řadě chemickým působením čisticího prostředku. V závislosti na aplikaci může čisticí výkon podporovat mytí vstřikovacím zaplavením.

Laminar Flow boxy se používají na stropě skříně k dosažení vzduchu s minimálním obsahem částic v „nejčistší“ části zařízení. Boxy jsou většinou nainstalované od poslední Lift-out lázně až po vysoušeč a vykládací polohu, aby byla zaručena nejvyšší čistota dílů. Laminar Flow boxy jsou typickým prvkem aplikace čistého prostoru a umožňují bezprostřední „ukotvení“ čisticího zařízení v čistém prostoru.

Pomalé „vytahování“ dílů z poslední a nejčistší demineralizované lázně. Přitom se využívá povrchového napětí vody k vyjímání co možná nejsušších dílů z média. Demineralizovaná voda musí být při tomto procesu absolutně „bez plynu“ a musí obsahovat co možná nejméně částic. Lift-out se používá v různých odvětvích, zejména v přesné optice je nezbytnou součástí zařízení.

U oscilací se jedná o pohyb materiálu, přičemž je při zanořování a vynořování materiálu z média zaručena optimální výměna kapaliny na dílu. Kromě toho se při oscilacích odplavují částice z povrchu dílu.

V procesu PPC se tlak v procesní komoře, která je naplněna čisticím médiem, snižuje a poté v krátkých intervalech opět zvyšuje. To vytváří dva efekty pro čištění součástí:

1) Vzduch zbývající v komoře je evakuován a vytváří podtlak. To způsobí, že vzduch v součásti expanduje. Je-li nyní komora odvětrána, vzduch v součásti se opět stáhne a nasaje médium do součásti (např. kapilární struktury). Cyklickým opakováním procesu lze vyčistit a opláchnout místa, kam by se jinak kapalné médium jen těžko dostalo.

2) K dalšímu čisticímu efektu dochází, když se tlak v pracovní komoře sníží, až se vytvoří bublinky páry. Rychlé zvýšení tlaku (nad tlak páry) rychle zastaví tento proces varu a bubliny páry se zhroutí. Tyto změny tlaku probíhají opakovaně. Když se bubliny tvoří na povrchu součásti, médium je vytlačeno, když se bublina zhroutí, médium proudí do těchto míst a odstraňuje nečistoty. Změna tlaku v kapalném médiu je nezávislá na geometrii součásti, to znamená, že k tvorbě bublin dochází i v zakrytých/zastíněných oblastech (např. dutiny, vývrty), takže i zde se tvoří bubliny.

Parní odmašťování se provádí v uzavřené pracovní komoře uhlovodíkového nebo chlorouhlovodíkového čisticího zařízení. Tento způsob se hodí k odstraňování olejů, tuků, emulzí atd. ze slabě znečištěných dílů.

Rozpouštědlo se zahřeje na teplotu varu a vznikající pára rozpouštědla je přiváděna k čištěným součástem. Rozdíl teplot mezi horkými parami a studeným dílem vede ke kondenzaci rozpouštědla na povrchu obrobku, čímž se dosahuje oplachovacího účinku s nejčistším kondenzátem z rozpouštědla.

Čištění ostřikováním patří ke klasickým čisticím procesům. Kinetická energie ostřikovacího paprsku podporuje použitou čisticí chemii a uvolňuje nečistoty z povrchu obrobku.

Čištění ostřikováním se používá ve většině průmyslových čisticích zařízení. Ostřikování přitom probíhá všeobecně nebo cíleně s tlaky mezi 2 a 20 bar. Pokud jsou tlaky vyšší, mluví se o vysokotlakém čištění, přičemž přechod je plynulý.

Výsledek čištění ostřikováním zejména v případě cíleného ostřikování závisí na tom, jak jsou trysky směřovány na čištěný povrch. Čištění hlubokých otvorů nebo slepých závitových otvorů vyžaduje cílené ostřikování. Výsledek může zlepšit relativní pohyb mezi dílem a ostřikovací tryskou.

Pokud jde o realizaci mimořádně vysokých požadavků na čistotu, může být čištění ostřikováním použito jako poslední stupeň čištění. Vyplavují se přitom drobné částice ulpívající stále ještě na povrchu.

Prostřednictvím ultrazvukového čištění lze dosáhnout maximální úrovně čištění.

Čištěné díly jsou čištěny ultrazvukem v příslušném čisticím médiu. Generátor kmitů může být umístěn na boční stěně nebo na dně čisticí lázně.

Čisticí účinek ultrazvukového čištění je založen na kavitačním jevu: Ultrazvukem vyvolané kmity vytvářejí v kapalině ozařované ultrazvukem malinké dutinky, které okamžitě opět zanikají. Přitom vznikají silná proudění a turbulence, které na čištěném materiálu doslova „odstřelí“ usazené částice nečistot. Pro čisticí účinek platí: Čím nižší je frekvence, tím větší je kavitační bublina a tím vyšší je uvolněná energie.

Ultrazvukové čištění se používá například v přesném strojírenství, na elektrických a elektronických modulech a před galvanickým pokovením.